Jak zvládne holčička,
když je tak maličká,
celičký svět?
Bude se muset otáčet.
Nejdřív plete si culíčky a
kolem má samé hračičky.
Nooo, dělaj to tak holčičky.
Panenka vlevo, panenka vpravo,
i na toto má velké právo.
Kočárek dostala,
aby již od mala miminko chovala.
Radost má velikou,
že se svojí Elinkou
projede oklikou celý svět,
kde každý bude jí závidět.
Po letech v kočárku živé dítě leží,
ona starší je a obavy se zbaví stěží,
že všechno je v pořádku,
že vyhnou se všem neřádkům.
A strach již nikam neodejde,
klidně jí do radosti vejde,
jak tichý pán,
co je na věky přivolán.
Holčička jen zírá,
snad je u nás v plotě díra?
U nás štěstí je a radost taky,
ty, strachu, si sbal saky paky.
Zvedne oči, zavře za ním vrátka.
„Upaluj, to já jsem její matka! “
Chránit ji budu před všemi strachy,
radost jí dopřeji a lásku taky.